Reverzibilní příčiny NZO - 4H, 4T - Vitae 2017

Hledat




Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Reverzibilní příčiny NZO - 4H, 4T

PRVNÍ POMOC

V průběhu kardiopulmonální resuscitace je nezbytné vyloučit všechny potenciálně reverzibilní příčiny zástavy oběhu, které lze specificky léčit nad rámec univerzálního algoritmu. Možnost léčby některých z nich může být důvodem k pokračování v resuscitaci po delší dobu, někdy i důvodem mezinemocničního transportu za kontinuální resuscitace na pracoviště schopné specializovanou léčbu zajistit. Z důvodu lepší zapamatovatelnosti jsou reverzibilní příčiny označeny jako tzv. 4H a 4T.

Zdroj:
Truhlář, A. Kardiopulmonální resuscitace v nemocnici, 2012. Resuscitace.cz. http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2010/09/PM_05_2012_Truhlar.pdf (accessed June 10, 2015).

Celý text dostupný zde.

HYPOXIE
Riziko hypoxie lze snížit kontrolou průchodnosti dýchacích cest a ventilací s vysokou inspirační koncentrací kyslíku. Při pochybnostech je nutné ověřit poslechem dýchací šelesty nad oběma plicními křídly. Vyloučena musí být chybná ezofageální i endobronchiální poloha tracheální rourky. Hypoxie proto musí být v diferenciální diagnostice nadále vedena jako jedna z možných příčin srdeční zástavy. Po příčinách oxygenačního selhání je nutné pátrat na úrovni plicního parenchymu a vyloučit stavy spojené s poruchou ventilace a perfúze.

HYPOVOLÉMIE
Další reverzibilní příčinou zástavy oběhu je hypovolémie (trauma, krvácení do trávicího traktu, ruptura aneuryzmatu aorty). Nejčastějším rytmem při masivní krevní ztrátě je PEA. Při podezření na hypovolémii musí být ihned zahájena substituce objemu infuzními roztoky, dokud nejsou dostupné krevní deriváty. V diagnostice je využívána ultrasonografie, bedside hemoglobinmetrie, vyšetření krevního obrazu a per rectum. Při absenci hypovolémie je podání roztoků ve větším objemu pravděpodobně škodlivé.

HYPERKALÉMIE
Hyperkalémie, hypokalémie, hypoglykémie, hypokalcémie, acidóza a další metabolické příčiny lze predikovat na základě osobní a farmakologické anamnézy. Definitivní diagnostika je založena na laboratorním vyšetření. Přestože výsledky vyšetření krevních plynů odebrané během resuscitace neposkytují validní informace o stavu acidobazické rovnováhy, analyzátory krevních plynů velmi rychle odhalí závažnou minerálovou dysbalanci. K laboratornímu vyšetření lze použít i kostní dřeň, pokud je zaveden pouze intraoseální vstup.

HYPOTERMIE
Hypotermii lze spolehlivě vyloučit změřením teploty tělesného jádra (tympanální nebo ezofageální teplota). Pokud nepředcházelo tonutí nebo pobyt v prostředí o nízké teplotě, je tato příčina nepravděpodobná.

TENZNÍ PNEUMOTORAX
Tenzní pneumotorax může být primární příčinou PEA (trauma, chronická obstrukční plicní nemoc, asthma bronchiale, kanylace centrálního žilního systému) nebo může vzniknout jako komplikace umělé plicní ventilace až po zahájení resuscitace. Diagnostika musí být okamžitá a opírá se o klinické vyšetření (asymetrie dýchání, bubínkový poklep, deviace trachey v jugulu). Dekomprese hrudníku pomocí jehly nebo speciálního torakotomického setu zavedeného do druhého mezižebří v medioklavikulární čáře je život zachraňujícím výkonem. Definitivním ošetřením je hrudní drenáž.

TAMPONÁDA SRDEČNÍ

Srdeční tamponáda je klinicky diagnostikovatelná velmi obtížně, protože zvýšená náplň krčních žil ani hypotenze nemohou být při srdeční zástavě posuzovány. Pokud nepředcházelo penetrující poranění hrudníku nebo kardiochirurgická operace, je nutné stav vyloučit ultrasonografickým vyšetřením.

TOXICKÉ ÚČINKY
Intoxikace (angl.: toxins) bývá nejčastěji potvrzena anamnestickými údaji, informacemi od příbuzných nebo svědků, cenná je rovněž prohlídka místa, odkud byl postižený přivezen. Výsledky laboratorních vyšetření jsou dostupné později.

TROMBÓZA
Mezi nejčastější příčiny zástavy v nemocnici patří plicní embolie (angl.: tromboembolic cause). Trombolytická léčba není rutinně indikovaná u všech pacientů se zástavou oběhu, ale lze ji zvážit při již prokázané nebo suspektní plicní embolii. V literatuře bylo popsáno přežití s dobrým neurologickým výsledkem u několika nemocných s akutní plicní emboliína následnou trombolýzou navzdory trvání resuscitace déle než 60 minut. V případě trombolýzy je proto nutné pokračovat v resuscitaci minimálně 60 až 90 minut od podání léku. Diagnóza je suspektní na základě anamnestických údajů (maligní onemocnění, váhový úbytek, náhle vzniklá dušnost s oxygenačním selháním, krátkodobá ztráta vědomí, zástava oběhu pod obrazem PEA). Po vzniku srdeční zástavy lze diagnózu potvrdit během resuscitace ultrasonografickým vyšetřením, které však není podmínkou pro zahájení trombolytické léčby. V případě časného obnovení oběhu musí být dále postupováno dle běžných doporučení pro léčbu plicní embolie. Předcházející srdeční masáž není kontraindikací pro podání trombolytika, pokud již nebylo podáno během resuscitace.

 
TOPlist
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky